Počátky hradu Hauenštejnu nejsou dosud plně objasněny. Rozbor místního jména Hauenstein, vzniklého z tvarů Haue (tj. motyka, sekera či palice) a stein (skála, v přeneseném významu hrad) v sobě odráží skutečnost, že v okolí hradu probíhala těžba. Jeho poloha střežící soutěsky Ohře na pomezí Loketska a Žatecka v blízkosti saských hranic byla navíc velmi výhodná. Posádka hradu pohledově skrytého za zvlněným terénem mohla úspěšně ovládat pohyb na řece i v jejím blízkém okolí.

Dosud se předpokládalo, že hrad vznikl jako královský v pásmu pohraničních opěrných bodů panovnické moci zdejší oblasti ve druhé polovině 13. století, a to buď za Přemysla Otakara II. či jeho syna Václava II. Ovšem nelze ani vyloučit možnost, že jej založil jeho první známý držitel, loketský purkrabí Mikuláš Winkler.

V průběhu staletí přecházel hrad z rukou do rukou, až v roce 1837 jej zakoupila hraběnka Gabriela Buqoy, a započala s nákladnou přestavbou strohého hradu, na honosný zámecký komplex s vrcholnou neogotickou úpravou. Další etapy poté následovaly, až po roce 1945, po více jak sto letech kdy Hornímu hradu vládl jeden rod, tu zůstává romantický neogotický skvost jakému ve střední Evropě těžko hledal obdoby. A to proto, že hrad a zámek Horní hrad, byl uměle vkomponován do divoké horské přírody, s vůkolním rozsáhlým romantickým parkem.
Po válce byl objekt ještě cca 15 let využíván a pak náhle a naneštěstí ponechán svému osudu. Do roku 2000, kdy se jej ujal soukromý vlastník a zahájil jeho rozsáhlou a náročnou záchranu, zpustl po pouhých 40 letech natolik, že ze zámku zbývala jen ruina. Zámek ve kterém se do té doby více jak 700 let nepřetržitě žilo, nikdy nevyhořel. Po devíti letech práce již Horní hrad opět žije, těší se nemalé návštěvnosti, a velkému zájmu laické i odborné veřejnosti.

Prohlídky:
V areálu hradu, který čítá pět paláců, věž, kapli a barokní sýpku, jest k vidění mnoho výstav a pořádá se na dvě desítky kulturních akcí ročně. Prohlídku areálu, v duchu motta  "jak se staví hrad", absolvujete individuálně se zapůjčeným tištěným průvodcem, který je zde k dispozici v pěti jazycích.  Vystoupáte s ním na gotickou Bergfritovou věž, sejdete do patrových gotických sklepení, navštívíte vznosný rytířský sál s původním dřevěný stropem a neogotickými okny jako by katedrály atd..

Pro květeny milovné návštěvníky je u nás také připraven druhý prohlídkový okruh naší hornohradskou botanickou zahradou a arbor etem, v romantickém úbočí pod zámeckou kaplí...Na klimaticky velmi příhodném místě se zde daří mnoha stům vzácných rostlin a dřevin, svezených k nám z celého světa. Botanická zahrada byla založena před téměř čtyřiceti lety rodinou Hejtíků a doposud je v její citlivé péči. http://www.arboretum.hornihrad.cz/  .

Z výstav se můžete těšit na historické pohlednice hradu a okolí, Album vedut království Českého od Augusta Hauna, rozsáhlého rodokmenu rodu Buqvoa - píšícího se od 11.století - spolu s galerií portrétů, dřevěné plastiky z četných zde pořádaných uměleckým sympózií, ozvěny Folkové Ohře, souboru tabel s památkami karlovarského kraje, plastického modelu hradu a mnohých a mnohých jiných. Přijeďte se i Vy podívat, jak se v 21.století staví hrad!

Otevírací doba: 
duben – říjen    10 – 17 hod.  (o víkendech a svátcích)
červen a září 10 – 17 hod. ( otevřeno denně )
červenec a srpen    9 – 19 hod.   (otevřeno denně)

Vstupné: hrad     Arboretum
  160,- Kč ( 2 dospělí + max. 3 děti ) rodinné  80,- ( 2 dospělí + max. 3 děti ) rodinné
  60,- Kč dospělí     30,- Kč dospělí
  40,- Kč děti, důchodci, vojsko   20,- Kč děti, důchodci, vojsko 

Kontakt:   Pavel Palacký, Čestlická 1, 100 00 Praha 10,
tel./fax: + 420 274 783 055 , + 420 777 028 820,
pavel.palacky@hornihrad.cz, Obecně prospěšná společnost Horní Hrad, Hrad a zámek, Horní hrad 1, Obec Krásný Les, 363 01  Ostrov,
tel: + 420 777 028 820

Fotogalerie: Horní hrad


nahoru * celkem fotografií: 15
Forma uveřejněných informací je v souladu se zákonem č.64/2008 Sb., vyhláška o přístupnosti.

ÚVOD | FORUM | RSS | MOBIL | DEU | ENG

Neoficiální stránky města Kadaně a Kadaňska | Provozovatel: Městský úřad Kadaň| Prohlášení o přístupnosti
Vedoucí projektu: Jindřich Rebec| © 2010 Petr Peti