úvodní strana » Příroda a ekologie » Chmelnice

Pěstování chmele na území dnešní České republiky je doložené již v 11. století. Nejstarší písemné zprávy o pěstování chmele v Kadani lze věrohodně ověřit až ve 14. století. Nejprve se pěstovala chmelová réva  zaváděním na rostoucí stromy, kde se později chmelové hlávky i česaly. Za nejdelší již kulturní způsob pěstování lze však považovat až pěstování na tyčích. Pěstitel chmele na jaře vykopal železným průbojem 60 až 70 cm hluboké jámy a zarazil k révě tyče. Chmel se pak zaváděl na tuto tyč. Protože při větru docházelo k odklonu révy začaly se rostliny vyvazovat. Nejprve to bylo slámovým povříslem a později pomocí provázků. Jakmile chmelové hlávky dozrály, bylo nutné tyče vytáhnout. Chmel se česal přímo na chmelnici nebo při nepřízni počasí se tyče i s révou naložily na povoz a převezly do stodoly, kde se následně hlávky očesaly. Tyče se později uložily zpátky na chmelnici. Buď se postavily do jehlanu nebo podélně na trámky aby nehnily. Na jaře se namořily nebo  zkrátily podle zahnívání. Tyče se používaly co nejužší asi 6 - 9 metrů dlouhé. Nevýhodou tohoto způsobu pěstování chmele byla vysoká potřeba času, fyzicky náročná práce a nedostatek dřeva.

Po téměř tisíciletém způsobu pěstování chmele se začal chmel pěstovat na drátěnce. Tento způsob pěstování chmele můžete vidět na žatecku i dnes.

Chmelnice v zahradě františkánského kláštera v Kadani, je dnes již jedinou ukázkou pěstování chmele na tyčové konstrukci v naší republice. V Čechách byla poslední tyčová chmelnice zrušena kolem roku 1955. Na Moravě kolem roku 1980. Kadaňská chmelnice byla nově vystavěna v roce 1999 jako ukázka dnes již historického způsobu pěstování chmelové révy. Chmelnice je využívána pouze k ukázce ručního pěstování chmele, k dekoraci a v posledních letech i k vědecké činnosti. Již několik roků je zde používáno k pěstování minimálního množství chemických přípravků. K hubení svilušky chmelové se používá populace dravého roztoče a k hubení mšic dravá slunéčka. Odrůdy zde pěstované jsou klasické ozdravěné Osvaldovy klony  číslo 31, 72 a 114 a dále hybridní odrůdy Bor, Sládek a Premiant. Na chmelnici je vysázeno celkem 210 hlav chmelové révy. Celková plocha je 500 m2. Chmelnice je zaregistrována v ÚKZÚZ v Žatci.

Do roku 1965 stály chmelnice s drátěnou konstrukcí i na ploše sídliště „B“ a „C“ v Kadani, v Rokli, Hradci u Kadaně v Tušimicích a podél řeky Ohře. Poslední hospodářsky významná chmelnice o výměře 5 hektarů stála u školního statku Jezerka. Ta byla zrušena roku 1979. V současné době jsou na Kadaňsku jedinou chmelařskou obcí Libědice a Chbany. Osázená plocha u Čejkovic dosahuje výměry téměř 3 hektary.

V těchto dnech bude požádáno o zpětné zařazení mezi chmelařské obce pro město Kadaň, kde je zaregistrovaná tyčová chmelnice a obec Chbany, kde jsou vhodné plochy pro pěstování chmelové révy.