Popis Kadaně z roku 1882

Řivnáčův průvodce po království Českém z roku 1882

Za Chomútovem přijímá dráha, která dosud směrem severozápadním se ubírala, směr jihozápadní. Z nádraží Chomútovského vyjíždíme po týchže kole¬jích, po kterých jsme přijeli; teprve u Kadaňské kapličky (v p.) odbočujeme v p. V I. viděti Spořice; v p. jest pěkná vyhlídka na svah hor vesnicemi posetý. Nás unáší vlak skrze Černovice a Chrbice (Korbitz) do (134 km.) stanice Kralup (Deutsch-Kralup), v p. u samého města téhož jména ležící.

Na blízku Kralup stála za dávných dob zemská brána do Míšenska vedoucí, v Kralupech pak vybíráno pomezní clo. Bezpochyby na místě nynějšího "Sklepního hostince" (na sev. straně města) stála v XVI. stol. vystavěná tvrz Hasišteinských z Lobkovic. V XVII. stol. spojeny Kralupy s panstvím Hagensdorfským. Okolo několika dolů na kamenné uhlí přijíždíme do (140 km.) stanice Kadaně-Pruneřova (Kaaden-Brunnersdorf).

Kadaň (Kaaden), královské okresní město na I. břehu Obře se 6000 něm. obyvateli. Zde kvete průmysl rukavičkářský; v okolí kopá se zelená hlinka k bar¬vení; také se hojně doluje na kamenné uhlí. Město toto bylo druhdy sídlem župy Kadaňské, teprve r. 1312 dostalo se jako korunní manství pánům ze Šumburka; r. 1426 obdrželi je pánové z Plavna a po nich pánové z Lobkovic v zástavu. Bývalý župní hrad, jenž asi na místě nynějších kasáren stával, vzal za své ve válce třicetileté (1648). - Zdejší děkanský kostel "Povýšení sv. kříže" i se špitálem založen byl původně r. 1183 řádem Johanitů, kteří při něm až do r. 1420 vytrvali. Mimo jiné čtyři kostely jest zde klášter Alžbětinek se sírotčincem a nemocnicí, a nedaleko města klášter Františkánů. Kadaň má též krásné náměstí, rad¬nici s pěknou věží a realní gymnasium.

Ze stanice Pruneřovské nejlépe lze podniknouti výlet ke zříceninám hradu Hasišteina (Hassenstein, od stanice Pruneřovské as 5 km., od Města [Platz] 1 km. vzdáleným), jedněm z nejkrásnějších a nejrozsáhlejších v Čechách. Jde se skoro hodinu dlouhou vesnicí Pruneřovem (prostý ale slušný hostinec Fischerův u kos¬tela), pak stále podle potoka (v l. Schnabelmtihle a dále hamry); na kraji lesa při úpatí skály, na které Hasištein leží, vede široká kamenitá stezka ke zříceninám.

Hasištein stojí na skalnatém horském výběžku, který k západu příkře do údolí potoka Bystřice spadá. Ke stranám ostatním snáze přístupným, jmenovitě k severu, byl hrad nejlépe opevněn. I bývalé hradní příkopy dosud viděti; některé části hradu jsou lesem pokryty. Objem zřícenin měří asi tisíc kroků.

Pánové ze Šumburka drželi již ku konci Xli. stol. Hasištein jako léno. R. 1412 dostal se Jindřichovi ml. z Plavna, kterému pro loupeže a škody na královských statcích r. 1418 mocí odňat a Mikulášovi Chudému z Újezda, později z Lobkovic zvanému, udě¬len. Potomci pana Mikuláše drželi hrad tento do r. 1609 a psali se odtud "Hasišteinští"; z jich rodu byl i slavný Bohuslav Hasišteinský (t 1510), jenž bohatou svou knihovnu na tomto hradě choval. Na počátku XVII. stol. získal Hasištein p. Leon Štampach ze Štam¬pachu, který však na hradě tomto již nesídlel. R. 1623 koupil jej Jaroslav Bořita z Martinic; v kupní smlouvě zporníná se Hasišteinu již jako hradu pustého.

Hned za stanicí v p. leží vesnice Pruneřov, která se od dráhy až k hor¬skému svahu (as 3 km.) táhne. Brzy na to projíždíme podobně dlouhou vesnicí Mikulovicemi (Niklasdoď, Nickelsdoď), která se severnějším Wernsdorfem sou¬visí. Objedše pak horu Seeberg (v p.) vjíždíme do (146 km.) stanice Klášterce (Klosterle), od města 20 minut vzdálené.