úvodní strana Turista  ›  Turistické atraktivity ›   Tipy na výlet ›  Přírodní památka Želinský meandr

Přírodní památka Želinský meandr

Přírodní památka Želinský meandr

FACEBOOK TWITTER GOOGLE+

Geologie: V podloží vystupují horniny krystalinika údolí Ohře, které je pokračováním krušnohorského krystalinika jižně od krušnohorské zlomové linie. Vystupují zde granitové ruly místy s polohami světlých granulitů svrchně proterozoického až spodně paleozoického stáří.

Geomorfologie: Podle regionálně geomorfologického členění patří navrhované území do celku Mostecké pánve (podcelek Žatecká pánev).

Reliéf: V hlubokém a strmém ka ňonovitém údolí se skalnatými svahy řeka Ohře vytvořila zaklesnutý meandr. Svahy pokrývají sutě, výjimečně vznikla i souvislá suťová pole.

Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou fluvizemě modální.

Krajinná charakteristika: Poslední zachovalá ukázka původního charakteru střední Ohře v hluboce zaříznutém údolí meandrující řeky. Na skalnatých svazích ka ňonovitého údolí žije celá řada ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Biota: Vlivem výrazně rozdílného působení různých ekologických faktorů, vyniká Želinský meandr mimořádnou druhovou a ekosystémovou rozmanitostí.

Přirozeně jednou z hlavních složek bioty ka ňonu řeky je vlastní vodní tok s makrofytní vegetací proudící řeky (sv. Batrachion fluitantis). Z dalších přirozených biotopů se na dně údolí vyskytují břehové vrbiny (sv. Salicion triandrae a Salicion albae) s vegetací bahnitých říčních náplavů (sv. Bidention tripartitae) a fragmenty lužního lesa (podsv. Alnenion glutinoso-incanae).

Skalnaté svahy s jižní expozicí porůstá vegetační mozaika nízkých xerofilních křovin (sv. Prunion spinosae), trávníků skalkových stepí (sv. Alysso-Festucion pallentis), štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin (sv. Asplenion septentrionalis), vysokých mezofilních a xerofilních křovin (sv. Berberidion), širokolistých suchých trávníků (sv. Bromion erecti) a suchých bylinných lemů (sv. Geranion sanguinei).

Na návrších a teráskách nad řekou se vyskytují vřesoviště (sv. Euphorbio-Callunion a Genistion), které místy vytvářejí mozaiku s křovinami nebo kostřavovými trávníky písčin případně i s acidofilními trávníky mělkých půd. Travní porosty dále od okraje ka ňonu řeky mají převážně mezofilní charakter (sv. Arrhenatherion elatioris). Na menších plochách je však doložen výskyt i suchých acidofilních trávníků (sv. Koelerio-Phleion phleoidis).

Lesní porosty ka ňonu mají z větší části přirozený charakter, nalézáme zde dubohabřiny (sv. Carpinion), suché acidofilní doubravy (sv. Genisto germanicae-Quercion), boreokontinentální bory (sv. Dicrano-Pinion), acidofilní teplomilné doubravy (sv. Quercion petraeae). Lokálně se vyskytují suťové lesy (sv. Tilio-Acerion).

Kvalita a význam: Význam území spočívá hlavně v zachovalosti celého komplexu přírodních biotopů, jejichž existence je podmíněna jedinečným geomorfologickým utvářením údolí. Na tato stanoviště je vázána celá řada vzácných druhů organizmů. Floristicky patrně nejcennější jsou partie skalnatých, mnohdy obtížně přístupných svahů, které jsou porostlé vegetací skalkových stepí a lesostepí. Ze vzácných druhů rostlin na těchto stanovištích roste např.: koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), tařice skalní (Aurinia saxatilis), kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer), kavyl Ivanův (Stipa pennata), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), smil písečný (Helichrysum arenarium), oměj pestrý (Aconitum variegatum), ostřice vřesovištní (Carex ericetorum), tužanka tvrdá (Sclerochloa dura), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), hlaváček letní (Adonis aestivalis), kostřava sivá (Festuca pallens), kostřava valiská (Festuca valesiaca), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium).

Oblast Želinského meandru a přilehlé Nechranické přehrady (viz ptačí oblast Nechranická přehrada) je také významnou oblastí z hlediska výskytu ptactva. Přímo v Želinském meandru byla zaznamenána četná pozorování těchto druhů: pisík obecný (Actitis hypoleucos), konipas luční (Motacilla flava), morčák velký (Mergus merganser), led ňáček říční (Alcedo atthis, žluva hajní (Oriolus oriolus), výr velký (Bubo bubo), krutihlav obecný (Jynx torquilla), slavík obecný (Luscinia megarhynchos).

Želinský meandr je také znám výskytem vzácných druhů plazů. Hojně se zde vyskytuje užovka podplamatá (Natrix tessellata), užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka zelená (Lacerta viridis), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis). Ze vzácných savců lze upozornit na výskyt vydry říční (Lutra lutra).

Význam lokality tkví přirozeně také v jedinečnosti celkového krajinného rázu.
Zranitelnost: Část území je velmi atraktivní, pokud se týká rekreace, vodních sportů a rybolovu. Zvláště v poslední době je cítit tlak na příslušné orgány státní správy na uvolnění stávajících regulativů a právních norem a dávat k dispozici stále více ploch pro výstavbu chat a zahrádek. Ušetřena přitom nezůstávají ani vysoce cenná území. Výstavba probíhá často živelně, na černo, bez jakýchkoliv územně-stavebních omezení a dobrého vkusu. Území je také zatíženo velkou návštěvností, což je spojeno s nadměrným narušováním stanovišť, tak i s nežádoucím plašením mnohých živočichů.

Vysoký je také podíl geograficky nepůvodních dřevin v lesních celcích: borovice černá (Pinus nigra), borovice vejmutovka (Pinus strobus), dub červený (Quercus rubra), javor jasanolistý (Acer negundo). Přibližně na 15% lesních ploch je významně zastoupen akát (Robinia pseudacacia).

Dalším rizikem je skutečnost, že Ohře je tradiční migrační cestou invazních neofytů, jako jsou netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatky (rod Reynoutria) a bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), ten hlavně v západních Čechách.

Forma uveřejněných informací je v souladu se zákonem č.64/2008 Sb., vyhláška o přístupnosti.

Neoficiální stránky města Kadaně a Kadaňska | Provozovatel: Městský úřad Kadaň| Prohlášení o přístupnosti
Vedoucí projektu: Jindřich Rebec | © 2010 - 2019 Blig s.r.o.