úvodní strana Turista  ›  Turistické atraktivity ›   Historické památky ›  Františkánský klášter

Františkánský klášter

Františkánský klášter

FACEBOOK TWITTER GOOGLE+

Na úpatí jednoho z vrchů západně od Kadaně stála již nejpozději roku 1469 poutní kaple Čtrnácti svatých pomocníků. Františkáni k ní byli uvedeni teprve na jaře 1473. Došlo k tomu snad na přání kada ňských měšťanů, kteří tím kapli obohatili o další rozměr – kromě své poutní funkce se nově stala srdcem malého kláštera, byť jen na krátkou dobu, než byl dokončen nově založený prostornější kostel. Kněžiště tohoto velkolepěji pojatého chrámu se dočkalo svého vysvěcení na podzim 1480, trojlodí pak nejspÚe o Velikonocích 1493. Ve výzdobě se odrazilo postavení a ambice panského rodu Hasištejnských z Lobkovic, kteří lokalitu v lednu 1481 získali od panovníka do svých držav. Převážně právě jim vděčíme za následnou výstavbu finální kamenné budovy, nahrazující františkánské provizorium ze 70. let. Díky tomu jsou Lobkovicové považováni za zakladatele (fundátory) kláštera. Slávu této epochy dokládají jak jejich náhrobky v kostele, tak i raně renesanční malby na stěnách kněžiště, provedené kolem r. 1530 žáky slavného malíře Lucase Cranacha st. Se stavební aktivitou Lobkoviců lze asi spojit i výskyt sklípkových kleneb v několika prostorách dnešní klášterní budovy.

Náboženské spory mezi luterány a katolíky v 16. století rozvoj kláštera brzdily nebo i přerušovaly. Určité obrození nastalo až ve 2. polovině 17. století, kdy došlo k renovaci budov. Nové vnitřní zařízení získal tehdy i kostel, obohacený o přístavbu dvou nových kaplí. Následující věk ale přinesl několik nepříznivých událostí. 14. října 1742 byla dotčena střelbou a zabíjením důstojnost chrámu. Protihabsburská koalice v čele s Francií právě vedla válku s Marií Terezií. Francouzští vojáci použili kostel při jednom ze svých tažení zdejším krajem jako své útočiště a zabarikádovali se v něm. Následný útok císařských jej proměnil v tratoliště krve. Část Francouzů nepřežila, jiným se pak františkáni snažili u císařských generálů vyprosit milost. Dodnes tyto chvíle připomínají prostřílená barokní vrata hlavního vstupu do kostela. Ke konci století poškodily klášter ještě reformy Josefa II. Vedle nuceného uzavření noviciátu pro výchovu řeholního dorostu byl císařovým nařízením z roku 1785 omezen početní stav kada ňské františkánské komunity z tehdejších šestatřiceti řeholníků na pouhých dvanáct. Šlo o kompromisní výsledek jednání, kterým se podařilo odvrátit úplné zrušení kláštera. O pět let později bylo františkánům zakázáno žebrat, takže si museli buč vystačit s příspěvky Náboženského fondu, anebo vypomáhat v církevní správě. K zajištění pravidelného přísunu hmotných prostředků, nutných k údržbě budovy i klášterního hospodářství, je josefínská opatření donutila otevřít malou hospůdku, přičemž využili produkci vlastního pivovaru.

Po klidnějším devatenáctém věku nastávají další zlomy až v polovině 20. století. Během 2. světové války museli františkáni postoupit polovinu svých budov Wehrmachtu pro potřeby Hitlerjugend. Po válce nastalo opět několik let relativního klidu, ale pak přišla rána. Jaro 1950 znamenalo ukončení staleté tradice řádu v Kadani. Komunistický režim totiž mužské kláštery v Československu uzavřel. Dlouhá desetiletí byl objekt využíván jako archiv nebo depozitář a vinou nedostatečné údržby pomalu chátral. V roce 1991 se opět vrátil do rukou františkánů, kterým však chyběly jak finanční prostředky na opravu, tak i dostatek řeholníků pro obnovu řádové komunity, a proto se roku 1994 rozhodli předat areál Biskupství litoměřickému.

Biskupství vyhovělo zájmu města Kadaně o využití objektu a roku 1995 s ním uzavřelo dlouhodobou nájemní smlouvu, na jejímž základě došlo ke generální rekonstrukci areálu (1995 – 2003). Poutní kostel Zvěstování Páně a Čtrnácti svatých pomocníků se na podzim 1995 dočkal svého znovuvysvěcení a obnovení bohoslužeb. Vládním usnesením byl klášterní areál v témže roce prohlášen národní kulturní památkou. Ministerstvo kultury zařadilo projekt stavební obnovy do Programu záchrany architektonického dědictví České republiky. Finanční tíži oprav a restaurování na sebe vedle státu a částečně také Ústeckého kraje převzalo a nese zejména město.

Soustavné restaurátorské práce byly v klášterních interiérech zahájeny v roce 2004, pomineme-li již dříve realizované restaurování pozdně gotické fasády na malém rajském dvoře (1997) a barokního malovaného stropu v bývalém klášterním sekretariátu. V kostele se začalo s plošnými odkryvy a restaurováním v roce 2006. Předcházely mu dřívější sondáže z raných 70. a pozdních 80. let 20. století, které částečně odhalily uměleckohistoricky významnou výmalbu chrámu.

V roce 1999 zahájila v mladší části klášterní budovy provoz kada ňská Základní umělecká škola Klementa Slavického a došlo rovněž k obnovení kada ňské muzejní tradice. V historických sklepích byla zpřístupněna expozice Městského muzea věnovaná mineralogii, geologii, archeologii a dějinám hornictví v regionu. Květnem 2004 (respektive 2005) se pro veřejnost otevřely i nové, historicky zaměřené muzejní expozice Život v klášteře a Pohledy do minulosti Kadaně.

Oficiální stránky františkánského kláštera.

Aktuální informace o Městském muzeu i o návštěvním provozu Františkánského kláštera:
www.kultura-kadan.cz/muzeum

Prohlídkové okruhy Městského muzea v Kadani:

1. okruh: Pohledy do minulosti Kadaně
Několik zastavení v kada ňské minulosti odpoví na otázku, jak fungovalo středověké město i jak se promě ňovala jeho tvář. Kromě jiných zajímavostí spatříte ku příkladu listinu s první zmínkou o Kadani či nejstarší kada ňskou pečeť. Nechybí ani popravčí meč. Dále pak nahlédnete do útrob měšťanského domu a poznáte rozmanitost cechovních symbolů. Díky umění baroka se seznámíte se svatou Rodinou i jinými jejími nebeskými kolegy. V dalším oddíle se přesvědčíte, co skrývá lékárna sester alžbětinek, a jak je snadné otočit Měsícem kolem Země. Nevěříte? Nuže, přijčte!

2. okruh: Život v klášteře
Vnímání chudobného stylu života františkánských řeholníků je hlavním dojmem z procházky nejdůležitějšími prostorami klášterní budovy. Tichou svědkyní zážitku se jistě stane krása gotické architektury, renesančních nástěnných maleb a barokního nábytku, který je nejstarším v Kadani. Mezi nesporná lákadla tohoto okruhu náleží restaurované sklípkové klenby a malířské dílo Cranachových žáků. Dozvíte se ale také, kdo je Čtrnáct svatých pomocníků i jaké šaty nosil svatý František.

3. okruh: Mineralogie, geologie, archeologie
Region severozápadních Čech může být právem hrdý na své nerostné bohatství! Dokládá to přehled mineralogických zajímavostí i ukázky zkamenělých rostlin a živočichů z regionu. Výstava zpřístup ňuje nálezy krušnohorských polodrahokamů, používaných ve 14. století k výzdobě kaple sv. Václava ve Svatovítském chrámu v Praze i císařských kaplí na Karlštejně. Mapuje také těžbu a zpracování vybraných surovin od doby kamenné po vrcholný středověk, včetně ukázky sklářské huti.

Vstupné na 1. a 3. okruh stálé expozice Městského muzea v Kadani:
za každý okruh: 30 Kč / os.

Vstupné na 2. okruh stálé expozice Městského muzea v Kadani:
základní: 70 Kč / os.
snížené: 30 Kč / os. (děti 6 – 15 let, studenti, důchodci a osoby ZTP)
rodinné: 140 Kč / rod. (2 D + 2 d)
zdarma: děti do 6 let, osoby ZTP-P, členové AMG, NPÚ, předplatitelé DaS

Prohlídky s průvodcem ve stálých expozicích Městského muzea v Kadani:
I – III na objednání
IV – VI út – pá od 15 a 16 h., so + ne od 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17 h.
VII – VIII út – ne od 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17 h.
IX – X út – pá od 15 a 16 h., so + ne od 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17 h.
XI – XII na objednání

K objednávání exkursí mimo běžné pravidelné prohlídky kláštera a muzea využívejte, prosíme, minimálně s týdenním předstihem e-mailovou adresu muzea a poté vyčkejte, až Vás jeho pracovníci kontaktují. Volné prohlídky bez průvodce se nekonají.

Kontakt:
Městské muzeum v Kadani
Františkánský klášter, č. p. 474
432 01 Kadaň

muzeum@kultura-kadan.cz
telefon: + 420 474 341 295
mobil: +420 775 035 968

ředitelství:
Kulturní zařízení Kadaň, p. o.
Čechova 147
432 01 Kadaň

Text zpracoval Lukáš Gavenda, Městské muzeum v Kadani – Kulturní zařízení Kadaň, přísp. org. ( C ) 2014

Forma uveřejněných informací je v souladu se zákonem č.64/2008 Sb., vyhláška o přístupnosti.

Neoficiální stránky města Kadaně a Kadaňska | Provozovatel: Městský úřad Kadaň| Prohlášení o přístupnosti
Vedoucí projektu: Jindřich Rebec | © 2010 - 2016 Blig s.r.o.