úvodní strana Turista  ›  Historie města a regionu ›   Významné osobnosti ›  Václav (Wenzel) Pantaleon KIRWITZER (1588 - 1626)

Václav (Wenzel) Pantaleon KIRWITZER (1588 - 1626)

FACEBOOK TWITTER GOOGLE+

vědec a jezuitský misionář
Kirwitzerové se v královském městě Kadani usadili již někdy v polovině 15. století a záhy se zařadili mezi nejvýznamnější měšťanské rodiny. Pocházeli z nedalekých Krbic, vísky, jež byla nedávno, totiž roku 1983, zničena důlní činností a po níž nesli i své jméno: Kürbitzer/Kirwitzer, tj. Krbičtí. Prvním známým příslušníkem rodu byl Hans Kirwitzer, zmi ňovaný již k roku 1475. Pozoruhodný je jeho testament z roku 1498, v němž odkazuje značné sumy pro farní kostel Panny Marie v Kadani, pro kláštery sv. Michaela a Čtrnácti sv. Pomocníků tamtéž a pamatuje rovněž na venkovské farní kostely Panny Marie v Bystřici a sv. Wolfganga v Krásném Dvorečku na Kadaňsku. Naproti tomu ve druhé polovině 16. století byla tato jazykově německá měšťanská rodina oficiálně utrakvistická, později pak luterská, tj. hlásila se k reformační tradici. Wolfgang Kirwitzer, který se narodil v Kadani roku 1532 a byl prastrýcem našeho oslavence, studoval na vyhlášeném luterském gymnáziu v krušnohorském Jáchymově. Roku 1551 se imatrikuloval na univerzitě v saském Wittenberku, která byla tehdy centrem intelektuálního života luterské reformace a tamtéž byl roku 1561 ordinován luterským presbyterem. Působil pak jako farář v Durynsku a v severozápadních Čechách.

Dalším příslušníkem této rozvětvené rodiny byl kupec Wolf Kirwitzer, zřejmě otec "našeho" Kirwitzera, který roku 1582 prodal svůj dům (nyní č. p. 184) na hlavním náměstí hraběnce Anně Marii Šlikové. Již tehdy Kirwitzerové užívali jakožto své měšťanské znamení kráčejícího vlka, který se v roce 1592, když byli nobilitováni, stal hlavní heraldickou figurou jejich šlechtického erbu.

Roku 1588 se v Kadani narodil Václav Pantaleon Kirwitzer. Rodinná anamnéza jej předurčovala k tomu, aby kdekoliv v česko-saském luterském prostoru, který tehdy tvořil kompaktní kulturní oblast, realizoval úspěšnou obchodní či intelektuální kariéru. Nakonec bylo všechno jinak. Ještě jako mladíček konvertoval ke katolictví a rozešel se tak s reformační tradicí vlastní rodiny. Jaké byly jeho důvody, to nevíme. Díky multikonfesnímu prostředí renesanční Kadaně si ovšem uchoval značnou dávku tolerance a empatie, kterou pak uplatnil jako misionář. O tom však později. Na počátku 17. století začal studovat v jezuitském konviktu v Olomouci, kde vzbudil pozornost učitelů svým nadáním. Roku 1606 vstoupil do noviciátu Tovaryšstva JežÚova v Brně. Záhy byl tento kada ňský rodák povolán do Š˜íma, do učeného prostředí jezuitské Š˜ímské koleje, kde mohl lépe uplatnit své nadání pro přírodní vědy a nakonec byl začleněn do skupiny, která se připravovala na misii v Číně. V Š˜ímě byl roku 1611 účasten důležité vědecké události, totiž návštěvy astronoma Galilea Galilei, jíž se kromě pozvaných kardinálů zúčastnili i jezuitští astronomové. Tehdejší diskuse významně oslabila stále panující ptolemaiovské chápání vesmíru ve prospěch systému koperníkovského.

Pro Kirwitzera byla tato událost významným životním mezníkem: onen mimořádný vědecký zážitek jej nasměroval právě ke studiu astronomie a matematiky. Navíc se zde poprvé osobně setkal s jezuitskými misionáři, působícími v Číně. Kirwitzer je roku 1616 doložen ve Štýrském Hradci jako učitel matematiky. Opakovaně žádal své představené, aby byl vyslán do čínských misií a konečně se roku 1617 dostal do skupiny šestadvaceti nových misionářů, kteří se pod vedením již misijně zkušeného spolubratra Nicolase Trigaulta vydali na nebezpečnou cestu do Asie. Jejich loč San Carlos přistála v dubnu 1618 v západoindickém přístavu Goa, kde pak Václav Pantaleon Kirwitzer působil až do roku 1621. V Čechách se zatím rozhořelo protihabsburské povstání, na jehož straně se angažoval i jeho bratr Kašpar, od roku 1619 radní v Kadani. Po porážce povstání v bitvě na Bílé hoře roku 1620 a kvůli následné násilné likvidaci všech reformačních církví v Čechách, pak kada ňští Kirwitzerové, kteří se nehodlali vzdát své víry, odcházejí do exilu v sousedním luteránském Sasku. O tragédii své rodiny se však mladý nadšený misionář patrně již nedověděl. Od roku 1622 působil v čínském Macau, kde začal užívat čínské jméno Čchi Wej-cchaj a zde také dne 22. května 1626 zemřel a byl pochován. Během svého čínského působení navštívil pravděpodobně i Tibet a japonské Kjóto a udržoval úzké kontakty s německým jezuitou Johannem Adamem Schallem von Bell, jenž se podílel na reformě čínského kalendáře a byl prezidentem císařského Astronomického úřadu v Pekingu. Kromě misijní práce, kterou právě jezuité vedli velice citlivě a se značným porozuměním pro čínskou kulturu a mentalitu, se Kirwitzer i nadále věnoval vědecké práci, zejména astronomii. Například jeho asijská pozorování komet z roku 1618, publikovaná o dvě léta později v německém Aschaffenburgu, vzbudila obecnou celoevropskou pozornost.

Vědec a první český misionář v Indii a Číně Václav Pantaleon Kirwitzer, rodák z Kadaně, patří k významným osobnostem dějin vědy i dějin náboženských a kulturních. Odhalení jeho pamětní desky, v jeho rodné Kadani na domě č. p. 184, by nám mělo připomínat, že naše město i celá naše země jsou již po staletí protkány hustou tkání kontaktů, které nás spojovaly a spojují s Evropou i celým světem. Právě Václav Pantaleon Kirwitzer může být pro nás symbolem stýkání se a potýkání různých národních, kulturních a náboženských tradic, symbolem jejich vzájemného plodného dialogu, který je právě teč, na prahu 21. století, více než jindy aktuální.

Forma uveřejněných informací je v souladu se zákonem č.64/2008 Sb., vyhláška o přístupnosti.

Neoficiální stránky města Kadaně a Kadaňska | Provozovatel: Městský úřad Kadaň| Prohlášení o přístupnosti
Vedoucí projektu: Jindřich Rebec | © 2010 - 2018 Blig s.r.o.